Na povodně chytrou stavbou!

Silné povodně, které v uplynulých dnech zasáhly Českou republiku, ochromily životy lidí, celých vesnic i měst. Zpravodajské stanice nás pravidelně informují o jejich následcích. Škody finanční jsou vyčísleny, škody majetkové posuzovány a škody osobní  - v životech lidí - nevratné a nevyčíslitelné.

Po ráně, kterou povodně zasadily, přichází období likvidace a odklízení poškozených domů, sklepů, ulic. Následovat budou nové výstavby.

Z čeho ale stavět, aby následky přírodní katastrofy nebyly katastrofální? Řešení přináší polystyrenové konstrukční systémy!

Polystyrenové stavení systémy jsou určeny pro výstavbu svislých konstrukcí, ale také pro stavbu garáží a dalších staveb, kde chcete výrazně šetřit čas, energii na vytápění nebo chlazení. Jsou určeny pro vysoce ekonomickou, nízkoenergetickou a pasivní výstavbu rodinných, bytových, komerčních či administrativních budov. Nabízí nadstandardní tepelnou izolaci, rychlou výstavbu, absolutní variabilitu, tuhou konstrukci a snadnou instalaci rozvodů. Tvárnice jsou propojené z výroby plastovými spojkami, zaručujícími tuhost při betonáži. Jednotlivé systémy jsou samozřejmě doplněny o individuální stropní řešení.

"Nelze 100% tvrdit, že stavba z těchto systémů znemožní vzniku škod z povodní, jejich rozsah a dopad však rozhodně nebude takový, jaký je v případě např. cihlových staveb.  Škody při povodních u našeho systému by se pravděpodobně týkaly jen povrchových úprav. Náš systém jako takový by však povodeň přečkal bez újmy",uvádí Ondřej Pomahač, vedoucí stavebních projektů společností Fine Line Group.

Nasákavost polystyrenu je maximálně 3-4%, a to až po zhruba 25 dnech stálého smáčení. Veliká výhoda polystyrenu je, že má uzavřenou strukturu a nasáknutím vodou trpí pouze povrch, který je narušen řezáním. I tato nevýhoda je potlačena, a to u dvou italských systémů, které naše firma pro český trh přináší. Polystyrenové tvarovky jsou totiž vyráběny vstřikováním předpěněného polystyrenu do forem a tudíž se tato metoda obejde bez řezání a povrchová struktura je uzavřená.  Česká firma vyrábí tvarovky řezáním odporovým drátem, takže i tento postup výroby zajišťuje, že je nasákavost do vysoké míry potlačena. Lze tedy říci, že tvarovky mají naprosto minimální nasákavost.

Srovnání nasákavosti:

• polystyren - 3-4% - jen povrchově (u našich tvarovek je ještě nižší díky uzavřené struktuře)
• keramické zdivo – 6-10% - po delší době cihelná tvárnice nasákne vodu v celém svém objemu, tudíž je zdlouhavější i vysychání zdiva, nemluvě o dutinách uvnitř tvarovek, které se po delší době chovají jako malé nádržky na vodu (to už nemluvíme o nasákavosti jen 6-10%) a při případném zmrznutí hrozí roztržení tvárnice a narušení celého zdiva.
• pórobeton – až 70%, - po delší době cihelná tvárnice nasákne vodu v celém svém objemu tudíž je zdlouhavější i vysychání zdiva. Při maximálním nasáknutí (70%) se snižuje jeho pevnost o 20%.
• železobeton – max 7%, samozřejmě záleží na druhu betonu a na stupni zhutnění. Vždyť základy staveb se dělají z betonu, protože i ve vlhkém nebo dokonce mokrém prostředí mohou vydržet stovky let.

Statika budovy

Stavby z polystyrenových konstrukčních systémů jsou po dokončení železobetonové monolity, takže jejich pevnost a stabilita je neporovnatelná s ostatními technologiemi výstavby. Již při samotné výstavbě železobeton zaručí pevnost a tuhost budovy, zamezí praskání zdí při sedání stavby. Při záplavách, které nás nedávno postihly, dochází k situacím, se kterými nikdo nepočítal. Například je možné, že proudem vody se podemele roh budovy nebo jsou základy tak podmáčené, že stavba začne opět sedat, ale mnohem rychleji, než jak tomu bylo při výstavbě. S touto situací se klasické zděné budovy (ať už pórobeton nebo keramika) většinou nedovedou vyrovnat a dojde k degradaci materiálu a někdy až celé nebo části budovy tím, že dojde k praskání zdí vlivem podmáčení základu, nebo odtržení celé stěny. Náš systém se díky monolitickému jádru chová jako celek, tudíž i při podmáčení části základů je schopen přenést zatížení na únosnější základ a zamezí tak porušení objektu.

Uvedené stavební systémy nejsou jen novou teorií. Prověřeny byly již mnohokráte praxí. Reálným důkazem může být např. Klášterní dvůr Rajhrad - největší energeticky pasivní dům v ČR se 103 bytovými jednotkami.

Zdroj: Fine Line Group (www.fineline.cz)